Práce se zdroji

Pořadí důvěryhodnosti zdrojů

Zdroje řadíme podle toho, jak blízko jsou k původnímu tvrzení. Pokud existuje zdroj vyššího stupně, používáme ten.

1. Právní předpis – text zákona, nařízení nebo vyhlášky.
2. Ministerstvo – resort, který danou oblast spravuje.
3. Statistický úřad – ČSÚ, Destatis, Eurostat.
4. Instituce EU – Komise, EUR-Lex, agentury EU.
5. Regulátor nebo dozorový orgán.
6. Veřejná instituce – ČSSZ, Úřad práce, zdravotní pojišťovny.
7. Dokumentace organizace, o které píšeme.
8. Recenzovaný výzkum.
9. Kvalitní sekundární zpravodajství – jen jako doplněk, nikdy jako jediný podklad věcného tvrzení.

Co za zdroj nepovažujeme

SEO blogy, agregátory, marketingové stránky softwarových firem, odpovědi jazykových modelů ani útržky z vyhledávače nejsou primární doklad. Mohou nás dovést ke zdroji; samy zdrojem nejsou.

Datum ověření

U každé citace uvádíme datum, kdy jsme stránku naposledy otevřeli a tvrzení na ní ověřili. Úřední stránky se přepisují a čísla se mění; citace bez data ověření se po roce nedá zkontrolovat.

Sazby, prahy a účinnost

U právních a mzdových údajů uvádíme, od kdy platí. Sazba bez data účinnosti je pro čtenáře nepoužitelná, protože nemá jak poznat, ke kterému roku se vztahuje.

Nevymýšlíme si

Nepublikujeme zdroje, autory, citace, statistiky, studie, výsledky průzkumů, rozhovory ani ustanovení předpisů, které jsme neověřili. Pokud tvrzení nedokážeme doložit, buď je z textu odstraníme, nebo text nevydáme.