Nezaměstnanost 2,8 % a 4,95 %: co agregátní míra zakrývá

Za rok 2025 vykázal Český statistický úřad obecnou míru nezaměstnanosti 2,8 %. K 31. červenci 2026 činil podíl nezaměstnaných osob v Česku 4,95 %. Obě čísla vydává tentýž úřad, obě jsou správná a jedno se nedá použít místo druhého.

Obě míry se liší v definici: každá z nich má jiný jmenovatel, jiné věkové vymezení a jiný zdroj. Kdo je v jednom plánu zamění, pracuje s rozdílem 2,15 procentního bodu (4,95 − 2,8), který na trhu práce nestojí za ničím reálným.

Dvě míry, dva jmenovatele

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) je šetření podle metodiky Mezinárodní organizace práce. Přehledová stránka ČSÚ k VŠPS uvádí za rok 2025 tři hodnoty se shodným datem zveřejnění 23. 6. 2026: míru ekonomické aktivity 61,0 %, míru zaměstnanosti 59,3 % a obecnou míru nezaměstnanosti 2,8 %. Časová řada VŠPS, vedená pod kódem 250139-26, k tomu uvádí, že se údaje vztahují k osobám ve věku 15 let a starším.

Ty tři hodnoty do sebe zapadají: 61,0 % × (1 − 0,028) = 59,29, tedy po zaokrouhlení 59,3 %. Patří k jednomu období a jedné definici.

Zajímavější je dopočet do sta. Ekonomicky aktivních je 61,0 % osob ve věku 15 let a starších; zbývajících 39,0 % stojí mimo pracovní sílu. Míra nezaměstnanosti 2,8 % je tedy podíl počítaný ze zhruba tří pětin této populace. O zbylé části neříká nic – ani to, kolik lidí z ní by při jiné mzdě, jiném rozvržení směn nebo jiné dojezdové vzdálenosti do pracovní síly vstoupilo.

Druhá míra je administrativní. Krajská správa ČSÚ ve Zlíně ji ve zprávě k 31. 7. 2026 definuje doslova: podíl nezaměstnaných osob je „podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let ze všech obyvatel kraje ve stejném věku“. Jmenovatelem je obyvatelstvo, nikoli pracovní síla. Horní hranice je 64 let. Čitatelem je evidence úřadu práce, nikoli odpověď v šetření.

Průměr, který neplatí nikde

Rozptyl, který republikový údaj skrývá, je vidět už na jednom kraji.

Podíl nezaměstnaných osob: jeden kraj, čtyři okresy

Území	Podíl
Okres Zlín	3,54
Okres Kroměříž	3,56
Okres Uherské Hradiště	4,15
Okres Vsetín	5,55
Zlínský kraj	4,19
Česko	4,95

Rozpětí uvnitř jediného kraje je 2,01 procentního bodu (5,55 − 3,54). Rozdíl mezi krajem a republikou je 0,76 p. b. (4,95 − 4,19). Rozptyl mezi okresy jednoho kraje je tedy více než dvojnásobkem rozdílu, kterým se tento kraj liší od republikového průměru. Okresy Zlín a Kroměříž byly přitom k 31. 7. 2026 čtvrtý a pátý nejnižší v celém Česku, zatímco okres Vsetín byl v rámci téhož kraje nejvyšší.

Stejný efekt má i druhé členění, které tato zpráva uvádí. Podíl nezaměstnaných žen činil ve Zlínském kraji 4,57 % a už více než dva roky zůstává druhý nejnižší v Česku; nejnižší hodnotu vykázala Praha (4,39 %), nejvyšší Ústecký kraj (8,37 %). To je rozpětí 3,98 p. b. na jediné dimenzi.

Kde se vzdělání do statistiky dostává

Členění podle vzdělání ČSÚ publikuje, a to strojově čitelně, nikoli jen ve čtvrtletních PDF. Produkt 250139-26 nese tři otevřené sady:

• Míra zaměstnanosti podle věkových skupin a nejvyššího dosaženého vzdělání (ZAM06A) – 11 696 řádků, sloupce UKONVZDEL (vzdělání) a VEK2VSPS (věk), ukazatel „Míra zaměstnanosti (%)“.
• Míra nezaměstnanosti podle věkových skupin a nejvyššího dosaženého vzdělání (ZAM06B) – 8 606 řádků, ukazatel „Obecná míra nezaměstnanosti (%)“ podle vzdělání a věku.
• Specifické míry nezaměstnanosti (ZAM04) – 5 541 řádků, 166 období od 1. čtvrtletí 1993 do 1. čtvrtletí 2026.

Tady ale končí to, co lze z otevřených dat získat, a stojí za to říct proč. Stáhli jsme 2. září 2026 zveřejněnou distribuci sady ZAM06B a prošli ji řádek po řádku. Má 8 606 řádků a pokrývá období od roku 2023 do 1. čtvrtletí 2026. Sloupec „Nejvyšší ukončené vzdělání“ v ní ale nabývá jediné hodnoty: „Celkem“. ⁴

Totéž platí pro sadu ZAM06A na straně zaměstnanosti: 11 696 řádků, sloupec pro vzdělání přítomen, hodnota v něm jen jedna. Řádky se tedy rozpadají na kombinace věková skupina × pohlaví × období × území, nikoli na stupně vzdělání. Název sady členění podle vzdělání slibuje, zveřejněná distribuce ho neobsahuje.

Co ukazuje evidence a co mzdy

K 31. 7. 2026 evidovaly pobočky úřadu práce ve Zlínském kraji 15 957 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet vzrostl meziměsíčně o 719 a meziročně o 1 799. Podíl nezaměstnaných osob v kraji vzrostl meziměsíčně o 0,21 p. b. a meziročně o 0,51 p. b. Na jedno volné pracovní místo připadalo 3,7 uchazeče.

Ve stejné době rostou mzdy rychle. ČSÚ na stránce Zaměstnanci a mzdy uvádí, že „v 1. čtvrtletí 2026 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 8,1 %, reálně vzrostla o 6,4 %“. Stránka vždy nese nejnovější čtvrtletí, takže čtenář na ní později najde jiné období; uvedený údaj se váže k 1. čtvrtletí 2026.

Souběh rostoucí evidence a růstu nominálních mezd o 8,1 % si neodporuje, ale uvedené zdroje mezi oběma řadami neurčují žádný příčinný vztah. Mzdová řada je navíc celostátní a v tomto členění není rozdělena podle vzdělání.

Co s tím dál

• Zvolte pro plán jednu míru a označte ji v dokumentu. Roční VŠPS a měsíční evidence úřadu práce se nesmí střídat mezi kapitolami.
• Místo titulkového čísla stahujte ZAM06B a čtěte buňku, ze které nabíráte: stupeň vzdělání a věkovou skupinu, nikoli republikový průměr.
• Před stavbou časové řady ověřte přímo v distribuci CSV, kolik období sada členěná podle vzdělání skutečně obsahuje.
• Plánujte na úrovni okresu. Rozpětí uvnitř jednoho kraje bylo k 31. 7. 2026 větší než rozdíl mezi tímto krajem a republikou.
• Registrovanou nezaměstnanost v členění podle krajů a okresů vydává jako otevřená data i MPSV; rozsah období si u konkrétní sady ověřte na její stránce.
• Co z těchto zdrojů neplyne: zda je meziroční nárůst evidence rovnoměrný napříč stupni vzdělání. Na tuto otázku uvedené stránky neodpovídají a bez ověřené řady podle vzdělání ji nelze zodpovědět.