Nábor techniků automatizace a PLC: co pozici skutečně vymezuje

Co se pod automatizací skrývá

Pod jedním názvem se v praxi potkávají role s velmi odlišnou náplní. Někde jde především o údržbu a diagnostiku již běžících linek, jinde o uvádění nových zařízení do provozu, o úpravy programů podle změn výroby nebo o návrh řídicí části nového stroje. Každá z těchto variant klade důraz na jinou dovednost.

Rozdíl mezi nimi je pro nábor podstatnější než samotný název pozice. Technik, který roky spolehlivě udržuje stávající linky, nemusí být tím, kdo připraví řídicí systém nového zařízení – a naopak.

• Údržba a diagnostika již provozovaných zařízení
• Uvádění nových linek do provozu a jejich odladění
• Úpravy programů podle změn ve výrobě
• Návrh řídicí části zařízení a její dokumentace

Co vyplývá z předpisů a co ne

Tady je užitečné oddělit tři různé věci, které se v inzerátech běžně mísí dohromady.

REGULOVANÁ ZPŮSOBILOST: pokud má člověk vykonávat činnost na elektrickém zařízení, řídí se jeho odborná způsobilost nařízením vlády č. 194/2022 Sb. To je právní požadavek vázaný na činnost a na zařízení, nikoli na název pozice. Provozuje-li firma vyhrazená technická zařízení, uplatní se navíc úprava podle zákona č. 250/2021 Sb.

ZVYKLOST OBORU: znalost konkrétní platformy řídicího systému, zkušenost s určitým typem sběrnice nebo praxe s roboty daného výrobce. Nic z toho nevyplývá ze zákona, byť to zaměstnavatelé často uvádějí jako podmínku.

SPECIFIKUM PROVOZU: použité systémy, jazyk dokumentace, způsob správy programů, přístup k zařízení na dálku. Toto si určuje výhradně firma sama a kandidát to nemůže znát předem.

Platformy řídicích systémů a jak s nimi pracovat v zadání

Znalost konkrétní platformy je nejčastější důvod, proč zadání zbytečně zúží okruh kandidátů. Prostředí se mezi výrobci liší, logika práce se ale z velké části přenáší – a technik, který rozumí tomu, co má řídicí systém dělat, se v jiném prostředí zorientuje, pokud na to dostane čas.

Vyplatí se proto v zadání odlišit, co je skutečně nutné hned od prvního dne, a co se lze doučit. U provozu s jedinou platformou a bez kapacity na zaškolení je požadavek oprávněný. Tam, kde je vedle sebe víc systémů, bývá důležitější schopnost číst dokumentaci a systematicky hledat příčinu poruchy.

• Které systémy jsou v provozu skutečně nasazené
• Zda jde o úpravy stávajících programů, nebo o tvorbu nových
• Zda je k dispozici někdo, kdo nováčka uvede do prostředí
• Jaká část práce probíhá u zařízení a jaká mimo něj

Bezpečnostní část a proč se na ni ptát zvlášť

Bezpečnostní obvody strojních zařízení jsou oblast, kde se zkušenost kandidátů liší nejvíc a kde se to zároveň nejhůř pozná z životopisu. Někdo se pohyboval pouze v provozní logice, jiný pravidelně řešil i bezpečnostní funkce a jejich dokumentaci.

Pro provoz je to podstatné, protože zásah do bezpečnostní části zařízení má jiné důsledky než úprava provozního programu. Tuto zkušenost je vhodné ověřovat samostatnou otázkou, ne ji předpokládat podle délky praxe.

Na co se ptát při výběru

U automatizace se osvědčuje ptát se na konkrétní situace, ne na seznam technologií. Popis skutečně řešené poruchy, včetně toho, jak se kandidát dostal k příčině, řekne o jeho způsobu práce víc než výčet zkratek.

Stejně tak stojí za to probrat, jak kandidát pracuje s dokumentací a co po sobě zanechává. V provozu, kde se zařízení obsluhuje roky, je dohledatelnost provedených úprav často cennější než rychlost samotného zásahu.

• Popis konkrétní poruchy a postupu k jejímu odstranění
• Zkušenost s uváděním zařízení do provozu
• Přístup k dokumentaci a evidenci provedených změn
• Zkušenost s bezpečnostní částí zařízení
• Ochota k výjezdům nebo pohotovosti, pokud je provoz vyžaduje