Hrubá mzda v Německu není nákladem zaměstnavatele a není ani tím, co zaměstnanec dostane. Mezi těmito dvěma čísly stojí čtyři složky německého sociálního pojištění, daň ze mzdy počítaná podle oficiálního algoritmu německého ministerstva financí, solidární příplatek a případně církevní daň — každá s vlastním vyměřovacím základem, vlastním stropem a vlastním zaokrouhlením. Tato stránka nese kalkulačku, která je spočítá podle německých pravidel platných pro rok 2026, a text pod ní vysvětluje, odkud se každá bere. Pozor: jde o německé právo, nikoli české; obě úpravy se v této oblasti liší podstatně, nikoli jen výší sazeb.
Dva stropy, které se pletou nejčastěji
Německo má pro rok 2026 dva různé stropy a jednu hranici, která stropem není. Zdravotní a pečovatelské pojištění se odvádí z příjmu do 5 812,50 € měsíčně (69 750 € ročně). Důchodové pojištění a pojištění v nezaměstnanosti mají strop vyšší: 8 450 € měsíčně, tedy 101 400 € ročně.
Třetím číslem je hranice povinné účasti ve veřejném zdravotním pojištění — 77 400 € ročně. Nad ní se zaměstnanec může pojistit soukromě. Není to strop pro odvody a nikdy jím nebyla; kdo ji za strop zamění, nadhodnotí vyměřovací základ o 7 650 € ročně. Kalkulačka obě čísla vede odděleně a v metodice je pojmenovává.
Pro rok 2026 platí jediná sada hodnot pro celé Německo. Oddělený strop pro nové spolkové země, který starší tabulky ještě uvádějí, v nařízení SVRechGrV 2026 už není — rozlišení východ/západ se u těchto veličin nepoužívá.
- Zdravotní a pečovatelské pojištění: 5 812,50 € měsíčně
- Důchodové pojištění a pojištění v nezaměstnanosti: 8 450 € měsíčně
- Hranice povinné účasti ve zdravotním pojištění: 77 400 € ročně — nikoli strop
- Referenční veličina (Bezugsgröße): 3 955 € měsíčně
Daň ze mzdy se nepočítá procentem
Německá daň ze mzdy není součin hrubé mzdy a sazby. Ministerstvo financí každoročně vydává Programmablaufplan — závazný algoritmus o 23 podprogramech, který příjem převede na roční hodnotu, odečte paušály příslušné dané daňové třídě, spočítá takzvanou Vorsorgepauschale z fiktivních pojistných sazeb, aplikuje tarif podle § 32a EStG a výsledek zase rozpočítá na období. Pořadí kroků je součástí předpisu a každý mezivýsledek má předepsaný počet desetinných míst.
Kalkulačka tento postup provádí krok za krokem podle znění pro rok 2026 (sdělení BMF z 12. listopadu 2025). Implementace beze zbytku reprodukuje obě úřední kontrolní tabulky, které ministerstvo k algoritmu zveřejňuje — 516 hodnot napříč všemi šesti daňovými třídami, pro zaměstnance pojištěného ve všech složkách i pro zaměstnance nepojištěného v žádné.
Daňová třída sama o sobě neurčuje roční daň, jen její zálohové rozdělení během roku. Třídy V a VI mají vlastní konstrukci: nejméně 14 % základu, pak pásmo se sazbou 42 % a nad 222 260 € ročně 45 %. Běžným tarifem se z nich proto počítat nedá.
Pečovatelské pojištění: děti, bezdětnost a Sasko
Pečovatelské pojištění je jediná složka, kde se podíly obou stran liší. Základní sazba činí 3,6 %; zákon v § 55 odst. 1 SGB XI stále uvádí 3,4 % a aktuální hodnotu stanoví nařízení vydané podle odstavce 1a — kdo si přečte jen zákon, počítá o 0,2 bodu méně.
Zaměstnanec bez dětí platí od konce měsíce, v němž mu bylo 23 let, příplatek 0,6 bodu navíc. Naopak od druhého do pátého dítěte mladšího 25 let se jeho podíl snižuje o 0,25 bodu za dítě. Obojí nese zaměstnanec sám: podíl zaměstnavatele zůstává 1,8 % ve všech rodinných situacích. Zákonný text zní, jako by sleva snižovala celou sazbu, a tedy i podíl zaměstnavatele — publikované tabulky pojišťoven i oficiální daňový algoritmus však ukazují opak.
V Sasku platí zvláštní pravidlo podle § 58 odst. 3 SGB XI: zaměstnanec nese jeden procentní bod sám a zbytek se dělí napůl, takže vychází 2,3 % zaměstnanec a 1,3 % zaměstnavatel. Celková sazba se nemění — bod se přesouvá, nikoli přidává.
- Základní sazba 3,6 %, dělená napůl
- Bezdětný zaměstnanec od 23 let: +0,6 bodu, nese sám
- Druhé až páté dítě do 25 let: −0,25 bodu za dítě, jen zaměstnanci
- Sasko: 2,3 % zaměstnanec / 1,3 % zaměstnavatel
Doplňková sazba zdravotní pojišťovny není jedno číslo
Vedle obecné sazby 14,6 % vybírá každá německá zdravotní pojišťovna vlastní doplňkovou sazbu podle § 242 SGB V. Ministerstvo zdravotnictví vyhlašuje pouze průměr — pro rok 2026 činí 2,9 % — a ten platí jen pro případy, které zákon vyjmenovává. Sazba konkrétní pojišťovny může být výrazně vyšší i nižší.
Od 1. ledna 2019 se doplňková sazba dělí mezi zaměstnance a zaměstnavatele stejně jako obecná. Starší popisy, podle kterých ji nese zaměstnanec sám, jsou překonané, a rozdíl je citelný: při sazbě 2,9 % jde o zhruba 1,45 % hrubé mzdy navíc na straně zaměstnavatele.
Kalkulačka proto doplňkovou sazbu bere jako vstup s předvyplněným průměrem 2,9 % a označuje ji jako předvolbu, nikoli jako fakt o konkrétním zaměstnanci.
Co kalkulačka nepočítá a proč
Minijob a přechodové pásmo (Übergangsbereich) kalkulačka odmítne spočítat. Do 603 € měsíčně platí zaměstnavatel paušální odvody místo běžných; od této hranice do 2 000 € se vyměřovací základ snižuje faktorem F a rozdíl nese zaměstnavatel. V obou případech nejde o menší verzi běžného výpočtu, ale o jiný režim — běžný výpočet by vrátil číslo, které vypadá věrohodně a odpovídá na jinou otázku.
Dále kalkulačka odmítá případy, které z čísel poznat nelze a na které se proto ptá: krátkodobé zaměstnání, učně, dobrovolnickou službu, soukromé zdravotní pojištění, úředníky, souběh zaměstnání, pracující důchodce, hornické pojištění, profesní zaopatřovací instituce, kurzarbeit, jednorázové výplaty, přeshraniční situace, studenty pracující při studiu, praxe a stáže, stavebnictví a nepeněžní plnění. U každého případu uvádí důvod.
Nezohledňuje se ani zastropení progrese církevní daně. Přiznává se zpravidla až v ročním zúčtování a obvykle na žádost, jeho základem je zdanitelný příjem, který zaměstnavatel nezná, a sazbu určuje usnesení konkrétní církve. Zaměstnavatel proto sráží nezastropenou částku a kalkulačka ukazuje totéž — s poznámkou, že zastropení existuje.
- Minijob do 603 € měsíčně
- Přechodové pásmo do 2 000 € měsíčně
- Soukromé zdravotní pojištění
- Úředníci a osoby s profesním zaopatřením
- Souběh více zaměstnání
- Jednorázové výplaty a nepeněžní plnění
Zdroje a metodika
Daň ze mzdy vychází z Programmablaufplanu Spolkového ministerstva financí pro rok 2026, sociální pojištění z SGB III, V, VI a XI, aritmetika odvodů z Beitragsverfahrensverordnung a stropy z nařízení SVRechGrV 2026 (BGBl. 2025 I Nr. 278). Hodnoty byly ověřeny 24. srpna 2026 přímo v textu předpisů a porovnány s přehledem GKV-Spitzenverbandu z 26. listopadu 2025.
Odvody se počítají podle § 2 odst. 1 BVV: u rovnoměrně dělených složek se použije poloviční sazba, výsledek se zaokrouhlí a teprve pak zdvojnásobí. Není to totéž jako spočítat celý odvod a rozdělit jej — obě cesty se u běžných mezd liší o cent. Mezivýsledky se podle § 1 odst. 2 BVV nezaokrouhlují vůbec.
Pravidla jsou vedena po ročnících. Výpočet za rok 2026 zůstane reprodukovatelný i po vydání parametrů pro rok 2027. Stojí za zmínku, že německý zákon o stabilizaci sazeb zdravotního pojištění z 24. července 2026 změnil § 223 SGB V uprostřed roku — ustanovení, která by ovlivnila odvody, však míří až na rok 2027 a na mzdu za rok 2026 nedopadají.
Časté dotazy
Kolik procent odvádí zaměstnavatel za zaměstnance v Německu v roce 2026?
U běžného zaměstnance pod stropy zhruba 21 % hrubé mzdy: 9,3 % důchodové pojištění, 1,3 % pojištění v nezaměstnanosti, 7,3 % zdravotní pojištění plus polovina doplňkové sazby pojišťovny a 1,8 % pečovatelské pojištění. K tomu se přidávají odvody U1, U2, U3 a zákonné úrazové pojištění, které obecnou sazbu nemají.
Jaký je rozdíl mezi 69 750 € a 77 400 €?
První číslo je strop pro odvody na zdravotní a pečovatelské pojištění: nad ním se z vyšší mzdy neodvádí. Druhé je hranice povinné účasti ve veřejném zdravotním pojištění — nad ní se zaměstnanec může pojistit soukromě. Záměna obou nadhodnotí vyměřovací základ o 7 650 € ročně a je nejčastější chybou v německé mzdové agendě.
Sníží se zaměstnavateli odvod, když má zaměstnanec děti?
Nesníží. Podíl zaměstnavatele na pečovatelském pojištění činí 1,8 % bez ohledu na počet dětí. Sleva 0,25 bodu za každé druhé až páté dítě mladší 25 let se promítá pouze do podílu zaměstnance, stejně jako příplatek 0,6 bodu pro bezdětné.
Platí se v Sasku vyšší pečovatelské pojištění?
Celkově ne. Sazba zůstává 3,6 %, ale rozděluje se jinak: zaměstnanec nese 2,3 % a zaměstnavatel 1,3 %. Podle § 58 odst. 3 SGB XI nese zaměstnanec jeden procentní bod sám, protože Sasko na rozdíl od ostatních zemí nezrušilo státní svátek připadající na pracovní den.
Proč kalkulačka nespočítá mzdu 1 800 €?
Protože spadá do přechodového pásma, které sahá do 2 000 € měsíčně. V něm se vyměřovací základ snižuje faktorem F a rozdíl nese zaměstnavatel, takže běžný výpočet by vrátil chybné podíly na obou stranách. Kalkulačka proto výpočet odmítne a řekne proč.
Podle čeho se určuje sazba církevní daně?
Podle spolkové země, kde sídlí provozovna, nikoli podle bydliště zaměstnance. V Bavorsku a Bádensku-Württembersku činí 8 %, v ostatních čtrnácti zemích 9 %. Zaměstnanec bydlící v Bavorsku a pracující v Hesensku má tedy sraženo 9 % a rozdíl mu vrátí až roční zúčtování.
Snižuje Kinderfreibetrag daň ze mzdy?
Nesnižuje. Snižuje pouze základ pro solidární příplatek a církevní daň. Samotná daň ze mzdy zůstává stejná, protože rodina dostává během roku přídavky na děti; teprve roční zúčtování porovná, co je výhodnější.
Je výsledek použitelný jako mzdový výměr?
Není. Jde o modelový výpočet za jeden celý měsíc při stálé mzdě. Skutečné zúčtování pracuje s neúplnými měsíci, jednorázovými výplatami, nepeněžními plněními a individuálními údaji z ELStAM, které kalkulačka nezná.
Metodika
Metodika a zdroje:
- Programmablaufplan für die maschinelle Berechnung der Lohnsteuer für 2026 (BMF-Schreiben vom 12. 11. 2025) – Bundesministerium der Finanzen
- Sozialversicherungsrechengrößen-Verordnung 2026 (BGBl. 2025 I Nr. 278) – Bundesregierung / Bundesgesetzblatt
- Sozialgesetzbuch V — Gesetzliche Krankenversicherung (§§ 241, 242, 242a, 243, 249) – Bundesrecht
- Sozialgesetzbuch VI — Gesetzliche Rentenversicherung (§§ 158, 159, 168) – Bundesrecht
- Sozialgesetzbuch XI — Soziale Pflegeversicherung (§§ 55, 58) – Bundesrecht
- Sozialgesetzbuch III — Arbeitsförderung (§§ 341, 346, 358, 360) – Bundesrecht
- Beitragsverfahrensverordnung (BVV), §§ 1 und 2 – Bundesrecht
- Rechengrößen und Grenzwerte im Versicherungs- und Beitragsrecht für 2026 – GKV-Spitzenverband
Informace na této stránce jsou obecné a nepředstavují právní poradenství. Konkrétní podmínky se mohou měnit podle aktuální legislativy, typu pracovního poměru a individuální situace.
Redakčně zpracovala redakce TalentPartnerID na základě oficiálních zdrojů uvedených výše. Obsah je obecná informace, nikoli individuální právní poradenství. Přečtěte si naše redakční zásady a zdroje.